Mihai Tănăsescu: Potřebujeme rychleji rostoucí Evropu!

Mezinárodní finanční instituce usilují o obnovení růstu v Evropě.

Mihai Tănăsescu, viceprezident Evropské investiční banky odpovědný za energetiku, hovoří o akčním plánu, který má pomoci zemím střední a jihovýchodní Evropy nastartovat hospodářskou obnovu a hospodářský růst.

Evropské státy přijaly velice tvrdá opatření, aby se vyrovnaly s dopady ekonomické a finanční krize. Mezi tato opatření patří například Evropský fond finanční stability, snaha vytvořit bankovní a fiskální unii nebo intervence Evropské centrální banky. Uvedená opatření s sebou sice přinesla důležité výsledky, ale obnova růstu vyžaduje ještě větší úsilí. Mezinárodní finanční instituce se připojují k tomuto úsilí a kladou důraz především na rozvoj stabilního ekonomického prostředí v regionu střední a východní Evropy. S obnovou růstu musí jít ruku v ruce zaručení jeho udržitelnosti. Ekonomická a finanční krize vytvořila mezi severní a jižní Evropou velkou „trhlinu“. Naším úkolem je proto posílit konkurenceschopnost na celoevropské úrovni a tuto trhlinu znovu zacelit. Musíme vytvořit novou jednotnou Evropu založenou na nové společenské smlouvě. Evropské státy musí koordinovat svou fiskální politiku a posílit tak fiskální disciplínu celé Evropy.  Mezinárodní finanční instituce se podílejí nejen na finanční podpoře hospodářského růstu, ale rovněž hrají důležitou roli v koordinaci podpůrných balíčků pro jednotlivé státy a v rozvoji politického dialogu mezi klíčovými hráči v tomto regionu. 

Mezinárodní finanční instituce – skupina Evropské investiční banky (skupina EIB), skupina Světové banky a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – sestavily společný akční plán, který má pomoci zemím střední a jihovýchodní Evropy nastartovat hospodářskou obnovu a hospodářský růst. Tento akční plán je přímou odpovědí na přetrvávající problémy v eurozóně, které mají negativní dopady na mladé evropské ekonomiky. Mezinárodní finanční instituce jsou připraveny v letech 2013 a 2014 poskytnout střední a jihovýchodní Evropě více než 30 miliard eur. Tento nový společný akční plán uvedených tří mezinárodních finančních institucí, který navazuje na takzvanou „Vídeňskou iniciativu“, podpoří iniciativu v soukromém i veřejném sektoru, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního sektoru, a měl by tak přispět k obnově růstu ve střední a jihovýchodní Evropě.   

Tato iniciativa navazuje na úspěch podobného společného akčního plánu mezinárodních finančních institucí z let 2009-2010, v jehož rámci tyto tři globální banky poskytly středoevropské ekonomice pomoc poté, co její bankovní a podnikový sektor zasáhla finanční krize. V rámci tohoto plánu se mezinárodní finanční instituce zavázaly uvolnit během let 2009 a 2010 více než 24,5 miliardy eur. Konečná částka byla ve výsledku mnohem vyšší. Tento akční plán úspěšně doplňoval již zmiňovanou Vídeňskou iniciativu, která vzešla z podnětu Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Zahraniční mateřské banky, které měly v regionu své pobočky, se zavázaly, že nebudou omezovat svou expozici v regionu.

Situace v Evropě je však dnes jiná, než byla v roce 2009. Nový společný akční plán tuto skutečnost bere v úvahu. Předchozí akční plán byl zaměřen pouze na finanční pomoc bankám a umožňoval jim podporovat malé a střední podniky. Nový akční plán si klade za cíl podpořit hospodářský růst celé země ve všech jeho formách. Cílem je nejen investovat do ekonomické restrukturalizace, konsolidace a diverzifikace, zjednodušit přístup k dlouhodobým úvěrům, a posílit tak dlouhodobou konkurenceschopnost, ale také v případech, kdy to je nutné a možné, umožnit vklady soukromého kapitálu, využívat zisky z exportu a v nespolední řadě podporovat změnu finanční politiky.

Finanční pomoc půjde do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, na Slovensko a do Slovinska. Mezinárodní finanční instituce si tyto země mezi sebe rozdělí v závislosti na svém mandátu a na existujících strategiích pro jednotlivé státy. Uvedené země učinily klíčové změny na fiskálním i běžném účtu, zvýšily domácí úspory a zlepšily bilanci bank – především díky závazkům mateřských bank zakotvených ve Vídeňské iniciativě pro roky 2009-2010. I přes tyto dílčí pokroky však země střední a jihovýchodní Evropy musí stále řešit zásadní otázky a čelit přetrvávajícím problémům v eurozóně. Nastartování a konsolidace růstu je naprosto zásadním krokem těchto států ve snaze minimalizovat rozdíly v životní úrovni a přiblížit se k vyspělejším trhům Evropské unie.

Skupina EIB dodá největší část pomoci – a to 20 miliard eur. Tato částka bude použita především na dlouhodobé půjčky soukromému i veřejnému sektoru a na řešení klíčových oblastí, mezi které patří například prosperita malých a středních podniků, obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, inovace a konvergence. Důraz bude kladen i na to, aby státy získaly snadnější přístup ke grantům Evropské unie, a aby využívaly jak soukromých, tak veřejných finančních zdrojů. Neméně důležité je poskytovat jednotlivým státům odborné poradenství. EIB se rovněž bude zabývat navýšením svého kapitálu, které bylo nedávno schváleno, a výší příspěvků jednotlivých členských států EU. Konkrétní částky, které budou rozdělovány jednotlivým státům z finanční pomoci EIB, zatím nejsou přesně vyčísleny. Ostatní mezinárodní finanční instituce přispějí částkou, která bude odpovídat jejich možnostem a dostupným nástrojům. Žádné cílové částky, které by měly být vyplaceny jednotlivým zemím, ani žádné specifické strategie nejsou dopředu stanoveny. Výše přidělených částek se budou odvíjet od kvality projektů, které jednotlivé země představí.  

Zmiňoval jsem se o nutnosti zajistit v Evropě fiskální disciplínu. Měl bych zdůraznit, že tím nemyslím zavádění úsporných opatření. Úsporná opatření totiž nejsou populární v žádné zemi. Pod fiskální disciplínou si představuji spíše rozumné spravování jednotlivých národních rozpočtů.  Naší další prioritou by měla být liberalizace trhu. Jedině tak můžeme vytvořit stabilní evropský finanční trh a zajistit spolupráci mezi severní a jižní Evropou. Musíme vytvořit rychleji rostoucí Evropu!

COPYRIGHT 2012 businessleader.cz - Zpravodajský portál průmyslu a obchodu. ALL RIGHTS RESERVED
Vydává: Media Developments, s.r.o. | Email: info@businessleader.cz