Martin Hájek – ředitel Teplárenského sdružení České republiky

Letošní rok bude klíčový pro stanovení směru vývoje evropského teplárenství. Jakým výzvám čelí české teplárenství a jaká se jeví jeho budoucnost?

Dvacátý ročník konference pořádané Teplárenským sdružením mění koncepci i tvář. Nově pod názvem Dny teplárenství a energetiky bude ve dnech 21. až 23 dubna v Hradci Králové hostit odborníky z České republiky, Polska, Německa a Slovenska. Podle pořadatele je letošní rok klíčový pro stanovení směru vývoje evropského teplárenství. O čem se bude na akci hovořit a jaká se rýsuje budoucnost českého ale i evropského teplárenství? Na naše otázky odpovídá Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky.

Pane Hájku, nač se mohou účastníci konference těšit a proč jste se rozhodli pro změnu koncepce a názvu akce?

Dvacátý ročník přinese řadu novinek, inovací a rozšíření témat o další obory související s teplárenstvím. Už delší dobu jsme cítili potřebu konferenci inovovat. Měli jsme za to, že jsme se postupně uzavřeli pro úzkou skupinu odborníků z tepláren. Proto jsme se rozhodli rozšířit akci na další obory související s teplárenstvím. Konference bude pro návštěvníky prostorem pro výměnu zkušeností a poznatků jak v tuzemském, tak v středoevropském měřítku.

Hovoříme o českém teplárenství. V jakém stavu jsou dnes tepelné sítě, kterými teplárny dodávají teplo téměř pro 1,5 milionu domácností?

Stav tepelných sítí je v ČR velmi různorodý, máme oblasti se špičkovými parametry, ale také ve velmi špatném stavu. Postupně se daří nahrazovat parní sítě horkovodními, což přináší lepší regulovatelnost přenášeného výkonu a zásadně snižuje ztráty. Je to ale běh na dlouhou trať a pomoc státu byla doposud minimální. Loni se poprvé a v tomto programovacím období zřejmě také naposled podařilo vypsat větší použitelnou výzvu právě na rekonstrukce tepelných sítí v rámci Operačního programu životní prostředí. Nově by měly být rekonstrukce dálkového vytápění podporovány z operačního programu PIK Ministerstva průmyslu a obchodu, ale programové dokumenty ještě nejsou schválené, takže bych to nerad zakřiknul.

Právě investice jsou pro teplárny zásadní, ať už plánované nebo ovlivněné nařízením EK. Kdyby prošly zpřísněné podmínky EK, s jakými náklady musí teplárny počítat?

Požadavky na snížení emisí je samozřejmě možné stupňovat donekonečna. Už dnešní úroveň například požadavků na odsíření je za ekonomickým optimem, i když vezmeme v úvahu externí náklady emisí. Paradoxní je, že imisní limit na oxid siřičitý není dnes v České republice nikde překračován, přesto se stále stupňují požadavky. Odhadujeme, že požadavek na snížení emisního limitu o 35 % oproti již velmi přísné hodnotě ve směrnici o průmyslových emisích by znamenal zdvojnásobení až ztrojnásobení nákladů na odsíření. Je nemožné, aby energetika v EU realizovala takové investice a současně nabízela elektřinu a teplo za ceny srovnatelné se světem. I toto téma bude součástí konference Dny teplárenství a energetiky.

Vnímáte to jako diskriminaci teplárenství a týká se to především nás nebo i jiných států?

Diskriminace teplárenství určitě není problém pouze České republiky, podobné je to na Slovensku i v dalších zemích. Do určité míry bych řekl, že se to týká hlavně východní Evropy, která se na teplárenství dívá jako na fenomén, který tu vždycky byl a není potřeba se mu věnovat. Ukázkově se samozřejmě k teplárenství chovají v Dánsku. Příklad Švédska a Finska ale ukazuje, že teplárenství může velmi dobře fungovat v podmínkách volného trhu bez jakékoli podpory a regulace, pokud se mu neškodí. Sousední Německo se dnes snaží teplárenství masivně podporovat. Málo se ví, že Němci chtějí zvýšit podíl elektřiny vyrobené v kogeneraci na 25 procent do roku 2020, a to samozřejmě bez rozvoje teplárenství a tepelných sítí určitě nepůjde.

Teplárenský trh čeká na stanovení podmínek veřejné podpory pro následujících šest let. Co by podle Vás měla obsahovat?

Naprosto klíčové je, zda Komise připustí národní intervence do trhu s elektřinou pro klasické elektrárny. Řada zemí včetně sousedního Německa je plánuje, a pokud Komise umožní zavedení kapacitních mechanismů na národní úrovni ve větším než velmi omezeném a striktně kontrolovaném měřítku, tak se jednotný trh s elektřinou stane jednou provždy naprostou iluzí. To bude mít na energetiku zásadní dopad, protože základní pravidla hry budou úplně jiná. Ingerence státu do energetiky bude téměř absolutní.  Bude to mít i širší dopad, protože EU stojí a padá s jednotným vnitřním trhem. Pokud ho nedokáže ochránit, zpochybní základy smyslu svojí existence. Zejména menší státy EU by těžko mohly dlouhodobě fungovat ve společenství, které by nerespektovalo svá vlastní pravidla a vítězilo v něm právo silnějšího. I kvůli těmto tématům chceme konferenci rozšířit na mezinárodní úroveň a hledat konsensus a řešení se státy, které vnímají jednotnou politiku EU stejně.

Podívejme se na řeč čísel. Kolik budou české teplárny muset pro splnění podmínek platných od roku 2016 investovat a z jakých to vezmou zdrojů?

V teplárenství odhadujeme nezbytné investice někde mezi 15 a 20 miliardami korun. Na takové investice určitě nebudou firmy mít z vlastních zdrojů, budou si muset půjčit. Část peněz pomohou pokrýt také dotace z evropských fondů.

I přes všechny tyto obtíže se stále najdou lidé, kteří v české teplárenství věří a investují do něj. Co je k tomu podle Vás vede?

Tyto investice chápu jako sázku na to, že až dojdou dotační peníze, tak se nakonec nezbytně prosadí fyzikální realita a ekonomické principy. Kdybych byl věřící, tak bych se modlil, aby tato sázka na investice do teplárenství vyšla, takhle jim alespoň držím palce. Lidé budou potřebovat teplo za cenu, kterou dokážou zaplatit. Zelené brožurky plné knížecích rad zahřejí leda v kamnech.

Jak tedy hodnotíte výsledky energetické politiky do roku 2020, kterou se řídíme dnes?

Náklady jsou obrovské, skutečné výsledky značně diskutabilní. Ale jsme teprve na začátku a máme velmi málo informací o skutečných ekonomických dopadech snižování emisí. A v tom vidím zásadní problém. Když se jakýkoli státní zásah chystá v Americe, zkoumá se problematika ze všech možných úhlů. Evropa dělá mnohem zásadnější rozhodnutí, která jsou většinou politická, a přistupuje k nim bez hlubších analýz. Naši ekonomiku to potom dlouhodobě poškozuje. Amerika bude v krátké době díky ropě a plynu z břidlic energeticky soběstačná a možná nakonec bude i energetické suroviny vyvážet. Měli bychom více přemýšlet, jak být konkurenceschopní, abychom neskončili jako turistický skanzen bez průmyslu. 

Vraťme se ještě ke konferenci Dny teplárenství a energetiky. Co návštěvníci můžou čekat za témata?

Tradičně se budeme věnovat novým legislativním opatřením, která ovlivňují náš sektor. Probereme například klíčovou směrnici o energetické účinnosti, která byla sice schválena v předloňském roce, nicméně platit začne až letos. Ovlivní nejen teplárny, ale také koncové uživatele, jako jsou obce, bytová družstva apod. Z praktických dopadů jen namátkou zmiňuji povinnost instalace bytových vodoměrů nebo poměrových měřidel. Směrnice se týká nejen výrobců, ale i spotřebitelů. A ti často, i kvůli nejednoznačnosti tohoto dokumentu, tápou.

Druhým tématem, které zajímá spíše teplárny, je budoucnost regulace cen tepla. Rádi bychom v ekonomické sekci otevřeli na toto téma panelovou diskusi. Regulační úřad už vážně uvažuje o stabilní regulaci cen na delší periodu - například pět let. Pro nás by to znamenalo mnohem větší stabilitu při plánování investic.  Z oblasti energetiky plánujeme připravit speciální sekci k energetickému využívání odpadů. Zákon o odpadech je velmi zastaralý a my netrpělivě čekáme na schválení dlouho připravované novely. Snad tento gordický uzel rozsekne nový ministr životního prostředí.

Budeme se také věnovat problematice dálkového vedení tepla v městech a obcích. Podíváme se na problematiku odpojování domácností od soustav zásobování teplem a možné dopady tohoto kroku pro města. S tím souvisí i příprava kvalitních a smysluplných regionálních či krajských energetických koncepcí.

Kdo bude o těchto novinkách hovořit?

Rádi bychom konferenci koncipovali jako odborné fórum pro zástupce tepláren, samospráv
i bytových družstev či společenství vlastníků. Tomu také chceme přizpůsobit skladbu přednášejících. Budou to tradičně odborníci a špičky z našeho oboru.

Návštěvníci se například dozvědí informace, jak postupovat při zakládání, obnově či údržbě tepelných sítí. Jaká je hierarchie koncepčních dokumentů v energetice, výhody a nevýhody dálkového zásobování teplem, způsoby cenotvorby, možnosti přechodu na jiné palivo. Slovo dostanou významní experti z ministerstev, univerzit a dalších organizací. O environmentální stránce budou také hovořit zástupci ministerstva životního prostředí.

Děkujeme za rozhovor

COPYRIGHT 2012 businessleader.cz - Zpravodajský portál průmyslu a obchodu. ALL RIGHTS RESERVED
Vydává: Media Developments, s.r.o. | Email: info@businessleader.cz