Jiří Hudeček: Podpora podnikání na jižní Moravě

Co činí Jihomoravské inovační centrum (JIC) pro podnikatele? Odpovídá jeho ředitel.

Za jakým účelem bylo Jihomoravské inovační centrum založeno a jaké jsou jeho hlavní cíle?

JIC působí od roku 2003 a jeho hlavním účelem je podporovat inovační podnikání na jižní Moravě. To konkrétně znamená podporu studentů a mladých lidí s dobrými nápady při založení vlastního podnikání, dále také pomoc už zralým, rozvinutým firmám s inovacemi a jejich propojení s vědeckou sférou a univerzitami. Naším hlavní misí je pomáhat lidem tvořit firmy, které mění svět.

 

Jak vypadá jeho pomoc a podpora inovačního podnikání v každodenním životě firem?

Mohlo by se na první pohled zdát, že firmy, které u nás sídlí, potřebují především kanceláře nebo laboratoře či zasedací místnosti. Ty jsou jim samozřejmě k dispozici, stejně jako třeba  služby recepce a veškeré další zázemí. Ze zkušenosti ale víme, že tím, co jim nejvíce pomáhá, jsou kontakty, lidé, konzultace. Proto tím nejpodstatnějším, co firmám přinášíme, jsou konzultace se zkušenými podnikateli a kouči a také workshopy, semináře a další akce a setkání, které jim umožní se seznámit s potenciálními partnery, klienty nebo i investory. A určitě je důležité zdůraznit i to, že pomáháme nejen firmám, které sídlí v JIC Innovation parku, ale že se věnujeme i firmám mimo naše prostory. Většina akcí a seminářů je přístupná všem zájemcům, stejně tak si jakákoliv firma může podat žádost třeba o inovační voucher a získat podporu na spolupráci s brněnskými výzkumníky.

 

Myslíte si, že je Jihomoravský region z hlediska podpory podnikání ve srovnání s ostatními oblastmi České republiky v něčem výjimečný nebo specifický?

Jižní Morava má velký náskok díky tomu, že jako první region v Česku přijala už v roce 2001 vlastní regionální inovační strategii. Právě tato strategie byla klíčová v tom, že jasně deklarovala orientaci Jihomoravského kraje na výzkum, vývoj a inovace a spojila všechny důležité aktéry – univerzity a vědecká centra, kraj i město Brno. Pracujeme s omezenými zdroji, proto je důležitá právě shoda na tom, jak a kam tyto zdroje směřovat. A díky existenci tohoto společného konsensu v podobě inovační strategie jsme mnohem dříve než ostatní regiony vytvořili opravdu systematickou podporu pro špičkovou vědu, propojení vědy s průmyslem i pro inovační podnikání. Ostatní kraje se poté jižní Moravou inspirovaly a zaváděly si své inovační strategie. Ale pozici leadera v podpoře vědy, výzkumu a inovací si jižní Morava díky tomu včasnému startu drží stále. Dnes realizujeme již třetí generaci strategie pod názvem RIS 3 a pracujeme na čtvrté.  Důležité je prostě nebát se zkoušet nové věci.

 

V čem spočívá úspěch vašeho Inovačního parku (Innovation Park)? Co je jeho účelem?

Určitě je to v lidech. Z našeho pohledu je zcela klíčové firmám poskytnout kvalitní konzultanty a kouče, kteří je budou rozvíjet a pomohou jim uspět. Našim firmám se věnují jak vlastní konzultanti JIC, tak externí koučové, většinou úspěšní podnikatelé z praxe, kteří mohou těm začínajícím předat zcela zásadní zkušenosti. Firmy se tak vyvarují zbytečných chyb a rozjezd podnikání je tak i mnohem rychlejší. Sebekvalitnější koučové a konzultanti ale nezmůžou nic, pokud samotní podnikatelé nejsou schopní a skutečně motivovaní. Proto klademe velký důraz na výběrový proces firem do JIC Innovation parku. Dnes se nám ročně hlásí přes dvě stě uchazečů, projde zhruba každý desátý.

 

V současné době se hodně hovoří o transferu technologií. V čem je JIC užitečné v této oblasti?

Dokážeme firmu napojit na relevantní výzkumné týmy nebo ji propojit s dalšími subjekty. Pokud tedy hledá určitou technologii nebo partnery pro výzkum a vývoj, dokážeme díky našim vazbám a kontaktům najít právě ty správné lidi. Dalšími přidanými službami je „remote promotion“, tedy cílená propagace na zahraničních veletrzích, konferencích a dalších akcích. Nedávno jsme například chystali takzvanou Open Innovation Session pro jednu medicínskou firmu. Jednalo se o otevřený kulatý stůl s vědeckými pracovníky nad vývojem nových medicínských nástrojů a přístrojů jako jsou třeba kloubní náhrady. Firma tak zjistí, na čem výzkumníci pracují, kam se trendy ubírají a může získat skvělé podněty proto, kam posunout své produkty. Na této akci se řešil třeba materiál, design, tvar nebo funkčnost kloubních náhrad.

 

Mimo jiné poskytujete firmám také radu a podporu jak se úspěšně prosadit na globálních trzích. V čem tkví podle Vašeho názoru pro české podnikatele klíč k úspěchu?

Především se musíme maximálně snažit využít potenciál, který už máme a snažit se ve světe prosadit především kvalitou. Důležité je také nebát se být otevřený a maximálně spolupracovat se zahraničními partnery – řada našich firem úspěšně prodává na zahraničních trzích prostřednictvím strategických partnerů. Když pak své úspěchy prezentují, setkají se s tím, že někteří nechápou, jak mohou distribuci svého produktu svěřit někomu „jinému“. Přitom navazování různých forem i velmi blízké strategické spolupráce je dnes pro firmy naprosto nezbytné. Hlavní je ale podle mne otázka motivace – my například nabízíme nově podnikatelům zprostředkování podnikatelských misí do poměrně zajímavých zemí, teď je v nabídce třeba Korea nebo Japonsko. Zatímco v Německu je o podobné aktivity velký zájem a řada firem těchto nabídek využije, u nás se v tomto zatím nesetkáváme s velkou odezvou.

 

Nakolik spolupracujete s Evropskou unií? Dokážete firmám umožnit, aby podpory ze strany EU dovedly využít co nejpřínosněji a nejefektivněji?

Nejprve je třeba zdůraznit, že nejsme klasická konzultační firma a neposkytujeme běžné dotační poradenství, na to je na trhu dost prostoru. Snažíme se pomáhat zprostředkovaně – z EU platíme třeba kvalitní kouče v programu CzechEkosystem, do kterého se mohou hlásit mladé firmy do tří let od vzniku. Prostředky z EU se také snažíme maximálně využít pro to, abychom aktivně podporovali rozvoj podnikatelského prostředí. Částečně takto z evropských peněz financujeme tříměsíční podnikatelský akcelerátor StarCube. Za pomoci evropských peněz připravujeme také další projekty – inkubátor INMEC pro firmy zaměřené na pokročilé materiály nebo Kompetenční centrum Kuřim, které cílí na strojírenské firmy. Vybudujeme tak infrastrukturu, kterou pak firmy budou moci využívat. Za velkou příležitost pro špičkové české firmy považujeme sedmý rámcový program, který jim umožní zapojit se do špičkového výzkumu a vývoje na celoevropské úrovni.

 

Vaší vizí je pomoci České republice stát se jednou z TOP 20 nejlepších ekonomik světa. Co to konkrétně znamená? Máte již nějaké výsledky, které by dosažení této vize naznačovaly?

Nerad bych uváděl nějaké jedno číslo v podobě indexu konkurenceschopnosti, protože bychom to měli měřit celou řadou indikátorů. Indexy konkurenceschopnosti obsahující velký počet ukazatelů nemusí být nejvhodnější, protože mnohdy měří věci nepříliš podstatné, nebo je měří nepřesně. Na první pohled indikátory vypadají rozumně, pokrývají všechno přes vzdělávání, demografii, korupci. Jenže dávají sadu několika desítek indikátorů na stejnou váhu – podíl lidí využívajících internet má stejný význam jako bezpečnost nebo kvalita zdravotnictví.

Co se týče přímo JIC, tak tam můžeme měřit své úspěchy tím, čeho dosáhly firmy, které u nás sídlí. A vtom si troufám říct, že máme už velkou řadu úspěšných příběhů. Třeba firma Y Soft, jejíž zakladatel Václav Muchna k nám přišel před osmi lety jen s nápadem, tak tato firma dnes působí celosvětově a dodává své řešení pro efektivní management tisku do 72 zemí pro šest tisíc organizací. Firma Safetica, která před šesti lety vznikala také pouze z výzkumného projektu na univerzitě, dnes působí také na všech kontinentech a jejich software pro monitorování vnitřních hrozeb od zaměstnanců přinesl firmě tržní hodnotu na úrovni zhruba dvou set milionů korun. A právě z úspěchů firem vycházím i do budoucna. Náš příspěvek konkurenceschopnosti Česka vidíme do roku 2020 jasně: jednu novou firmu s miliardovým obratem, tři firmy s globálním dosahem, pět stovek národně nebo mezinárodně konkurenceschopných firem a díky tomu 2 020 nově vytvořených vysoce kvalifikovaných míst v high-tech ekonomice.

 

Sám jste prohlásil, že investoři nechtějí naši levnou pracovní sílu, ale mozky. Jak lze inovační potenciál České republiky ještě více rozvinout?

Z mého pohledu nejde o to, jak inovační potenciál zvyšovat, ale jde o jeho ekonomické a společenské využití. Jako hlavní bariéry pro toto využití vidím institucionální prostředí a vzdělávací systém. Aby se zvýšilo využití inovačního potenciálu Česka, tak je třeba, aby více se více lidí zabývalo soustavně tím, že budou odstraňovat právě tyto bariéry, aby se prostě táhlo za jeden provaz za tímto přesně určeným cílem. Pokud bych měl mluvit konkrétně, tak u institucionálního prostředí je tou bariérou především míra korupce, pomalost soudů nebo složitost zakládání a ukončování podnikání. Co se týče vzdělávacího systému, ten je orientovaný jen na kvantitu a nesnaží se o zvyšování kvality. Velmi by pomohlo změnit systém financování vysokých škol od financování za přijatého studenta k financování za kvalitního absolventa. Ale mohl bych pokračovat dál. Důležitá je i transparentnost veřejných zakázek.

 

Co byste si přál pro Českou republiku z pohledu mezinárodního podnikatelského kolbiště do budoucna?

Podpora vůle začít podnikat místo nechat se zaměstnat – to je zásadní dlouhodobý předpoklad pro realizací inovačního potenciálu. Potřebujeme také pozitivní příklady a příběhy podnikatelů. Chybí nám tu odvaha pustit se sebevědomě a odhodlaně do vlastního podnikání. Například v Holandsku mají už na středních školách praktické úkoly, kdy se řeší konkrétní problém z praxe a studenti si vlastně simulují fungování firmy. Pokud si takové imaginární „zakládání“ firmy vyzkouší už na škole takto hravou formou, jistě k tomu v budoucnu budou mít mnohem blíže. Právě takové „reálné“ aktivity by na školách neuvěřitelně prospěly. Máme spoustu chytrých a šikovných lidí se skvělými nápady, kteří se ale neumějí prodat a neumí se na svět podívat očima zákazníka.

COPYRIGHT 2012 businessleader.cz - Zpravodajský portál průmyslu a obchodu. ALL RIGHTS RESERVED
Vydává: Media Developments, s.r.o. | Email: info@businessleader.cz