Jaroslav Hanák – prezident Svazu průmyslu a dopravy

V budoucnu se musí zásadním způsobem změnit podnikatelské prostředí.

Pokud chceme do budoucna udržet průmyslové firmy a klíčová odvětví, musí se zásadním způsobem změnit podnikatelské prostředí.

Výhled průmyslové výroby není přes veškerá očekávání stále příznivý. Co mohou české průmyslové podniky čekat v letošním roce a na jaké výzvy se budou muset připravit v blízké budoucnosti? O vývoji českého trhu v mezinárodním kontextu a příležitostech na zahraničních trzích jsme hovořili s Ing. Jaroslavem Hanákem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

Jedním z poslání Svazu průmyslu a dopravy ČR je sledovat a vyhodnocovat světové trendy a vývoj průmyslu v České republice. Jak na základě těchto hodnocení vidíte rozvoj tuzemského průmyslu v budoucnu z hlediska jeho odvětvové skladby? Dojde podle Vás k útlumu některých odvětví a naopak výraznému růstu jiných?

Prožíváme nejdelší recesi v naší novodobé historii a ani letošní rok neskončí v černých číslech. Z našich aktuálních šetření mezi členskými firmami dokonce vyplývá určité zesílení pesimismu mezi firmami. Přitom na jaře se zdálo, že ekonomiku čeká oživení. Ovšem při pohledu na vývoj v eurozóně a v celé EU, což jsou naše hlavní exportní trhy, to nevypadá příliš radostně. V eurozóně byznys předpokládá hospodářský pokles o 0,4%, celá Unie zůstane zřejmě na nule.
Některé firmy očekávají horší situaci v zakázkách, než tomu bylo v prvním čtvrtletí, více jak třetina firem sníží letos investice, bude se dále propouštět, mzdy neporostou. Takže na oživení si budeme muset počkat.

Důsledky této situace se projevují u jednotlivých odvětví a u konkrétních podniků odlišně. Příkladem úspěšného odvětví je strojírenství. Automobilový průmysl jako celek si stojí poměrně slušně, byť i tam mají některé firmy problémy, chemický a sklářský průmysl mají snad to nejhorší za sebou. Část elektrotechnického průmyslu, hutnictví a slévárenství, nemluvě o stavebnictví, se nadále potýkají s potížemi. Nehledě na to, průmysl a jeho odvětví prokázaly značnou odolnost a konkurenceschopnost a jsem přesvědčen, že odvětvová skladba se kvůli současné situaci zásadním způsobem nezmění. To podstatné je, že pokud tady do budoucna chceme udržet průmyslové firmy a klíčová odvětví, musí se zásadním způsobem změnit podnikatelské prostředí. Řadu opatření se nám podařilo prosadit, některá se zasekla kvůli politické krizi. Pokud se ale změny zastaví, bude to mít na odvětvovou skladbu větší vliv, než několik čtvrtletí recese.

Jak byste zhodnotil vývoj českého exportu v období naplňování nové exportní strategie, kterou loni definovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu?

Co se týká Exportní strategie, stáli jsme u jejího zrodu. Správné bylo rozhodnout společně o dvanácti prioritních zemích a definovat dalších šestadvacet zájmových trhů. Přínosné bylo i to, že do zahraničí jsou a budou vysíláni lidé z byznysu. Částečně se podařilo, aby ústavní činitelé výrazněji otevírali dveře na zahraničních trzích. Personálně se stabilizovala situace v ČEB a EGAP. Došlo ke spojení agentur CzechTrade a CzechInvest a naše očekávání, že budou fungovat efektivněji, jsou značná. Co nám vadí je to, že stále nefunguje spolupráce mezi MPO a MZV a není vidět jednotný tah na bránu. A také skutečnost, že proexportní politika měla být součástí širší strategie konkurenceschopnosti. Bohužel tyto záměry skončily na začátku.

Samotný export v minulém období překonával historické objemy, hlavní roli v tom hraje průmysl. Ovšem v poslední době vidíme, že i tento náš vývoz spojený s poptávkou zejména na evropských trzích naráží na své limity.

Jaký je Váš názor na základní myšlenku této strategie spočívající v odklonu českých exportérů od EU (jinými slovy snížení závislosti na EU) a zaměření na nová, vzdálená a mnohdy rozvojová teritoria?

Podíl Evropské unie na našem exportu v posledních letech mírně klesl. Pořád je ale na úrovni kolem osmdesáti procent. Stále to není velké přetáčení na třetí trhy, hovoříme tady o několika procentech. Nevěřím přitom v nějaký zázračný obrat, jenom na Německo připadá třetina našeho exportu. To se nezmění, protože naše firmy jsou subdodavateli německých vývozů do dalších zemí - často právě mimo Evropu. A prodávat cokoliv pod německou značkou znamená jistotu prodeje. Přesto má obrovský význam usilovat o desetiny nebo pár procent exportu na mimoevropských trzích.

V současné době je silným obchodním partnerem mnoha českých firem Rusko. Nehrozí v budoucnu nebezpečí stejné závislosti na tomto jednom trhu, jaká dnes existuje na trhu EU?

Podobné otázky s podtextem obav se občas objevují. Chci ale říci, že o závislosti na tomto trhu nemůže být řeči. Jestliže náš vývoz překonal magickou hranici tří bilionů korun ročně a do Ruské federace směřuje export v objemu nějakých 120 miliard korun, není závislost relevantní záležitostí. Naopak je potřeba podporovat naše firmy v jejich úsilí vstupovat na ruský trh. Mimochodem v červnu jsme provedli šetření mezi zástupci více jak 350 firem, které se zúčastnily konzultací s ekonomickými diplomaty, řediteli zahraničních zastoupení MPO a manažery CEBRE a vyplynulo z něho, že právě Rusko je top zemí zájmu našich exportérů. Poptávku po něm deklarovalo zhruba 30 % všech účastníků. Až dál na nižších příčkách zájmu byly uváděny Ukrajina a Kazachstán, Vietnam, Bělorusko a další země.

Těžiště konkurenceschopnosti České republiky se očividně stále více musí přesunout na schopnosti využít technický rozvoj, inovace a vzdělávání. Jak by podle Vás šla tato změna co nejvíce urychlit?

V inovačním potenciálu je Česká republika na 22. místě ve světě, v kvalitě výzkumných institucí na 26. místě, v podnikových výdajích na výzkum a vývoj 28. pořadí. Podle mezinárodních srovnání na tom nejsme až tak špatně. Současně si musíme přiznat, že pokud bychom vyřadili nějakých 10 či 15 top inovativních zemí ve světě, pořád ještě zbývá řada dalších, které by měly zůstat za námi. Jak už jsem zmínil výše, mnohem hůře jsme na tom v oblasti vzdělávání, které také přispívá k inovačnímu potenciálu. Tady se situace dramaticky zhoršuje především ve výuce technických předmětů a s tím souvisí zhoršování dostupnosti vysoce kvalifikovaných odborníků.

Musíme si také uvědomit, že nejvíce inovujících firem nalezneme mezi velkými podniky. Taktéž jsou aktivnější firmy pod zahraniční kontrolou oproti firmám čistě českým. Takové podniky vykazují více než trojnásobně vyšší tržby z inovovaných produktů a tento rozdíl se stále zvyšuje.

Pokud chceme zvýšit inovativnost firem, jeden z limitujících faktorů je spolupráce podniků a výzkumných organizací. Podle našeho šetření je nejpozitivněji hodnocena spolupráce s vysokými školami, kdežto s ústavy Akademie věd firmy kooperují nejméně.

Důležitým faktorem ve výzkumu a vývoji jsou také výdaje, které firmy či stát na tuto činnost alokují. V ČR směřuje 60 % celkových výdajů na výzkum a vývoj do podnikatelského sektoru, což nás řadí na průměr EU. Pokud se chceme přiblížit výsledkům nejinovativnějších států, jako jsou skandinávské země, Německo, Japonsko, Švýcarsko či USA, je třeba se přiblížit hranici 70 %.

Proto jsme mimo jiné prosazovali více prostředků pro Technologickou agenturu ČR jakožto hlavního poskytovatele podpory průmyslového výzkumu. V dlouhodobém horizontu chceme vybudování integrovaného systému řízení vědy, který by odstranil duplicity ve výzkumu a který by umožnil podstatně větší rozvoj excelentních ústavů a zánik slabých institucí.

Výhled růstu průmyslové výroby pro nadcházející měsíce stále není příznivý. Troufnete si odhadnout, kdy by konečně mělo dojít ke zlepšení?

Bedlivě sledujeme současný vývoj i názory zástupců našich členských firem. Dokonce situaci každé čtvrtletí vyhodnocujeme. Ukazuje se ale, že příchod oživování může trvat ještě delší dobu. Koncem loňského roku firmy očekávaly, že druhá polovina roku 2013 bude už obdobím rychlejšího růstu. V tuto chvíli je patrná skepse většiny firem, kdy o mírném oživení se uvažuje v lepším případě až koncem roku. Postupně se ekonomika začne vzmáhat v příštím roce, o něco výrazněji až v roce 2015.

Děkuji za rozhovor

COPYRIGHT 2012 businessleader.cz - Zpravodajský portál průmyslu a obchodu. ALL RIGHTS RESERVED
Vydává: Media Developments, s.r.o. | Email: info@businessleader.cz