Jan Matoušek: Banka jako partner

V českém bankovnictví dnes panuje tvrdá konkurence, ze které mohou podnikatelé jen těžit. Jak?

Zeptali jsme se náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška.

Mohl byste stručně představit Českou bankovní asociaci a její úlohu na českém bankovním trhu?

Česká bankovní asociace (ČBA) vznikla před více než 20 lety a sdružuje 37 bank, reprezentujících více než 99 % českého bankovního sektoru. Mezi naše hlavní úlohy patří informační a připomínková činnost v oblasti nové legislativy, která je v případě bankovního sektoru stále komplexnější a vyžaduje velkou míru expertízy a odbornosti ke správnému zavedení. Dobrým příkladem je náš velmi rozsáhlý společný projekt bank na implementaci nového občanského zákoníku. Důležité je pro nás rovněž členství v Evropské bankovní federaci, které nám umožňuje se zblízka a s předstihem seznamovat a vyjadřovat k relevantní projednávané legislativě EU. V neposlední řadě pak reprezentujeme bankovní sektor na veřejnosti a v zahraničí, podílíme se např. na standardizaci postupů v bankovnictví a spolupracuje při prevenci bankovní a finanční kriminality.

Liší se služby, poskytované českým bankovním sektorem průmyslovým subjektům a podnikatelům od obdobných služeb v EU? V čem jsou horší, nebo naopak lepší?

Tuzemští podnikatelé mají k dispozici srovnatelné služby klasického bankovnictví jako v EU. Na trhu korporátního bankovnictví, včetně nabídek malým a středním podnikům, současně panuje velmi silná konkurence, ze které mohou klienti jen profitovat. Dalo by se říci, že v současné době mají dokonce určitou výhodu – banky jsou u nás, na rozdíl od mnoha zemí EU, stabilní, dobře kapitalizované a velmi likvidní, což znamená, že mají dostatek vkladů pro podporu podnikatelských projektů. Nemusí tedy snižovat svoji úvěrovou angažovanost a ekonomika není nucena procházet bolestným procesem špatné dostupnosti úvěrů a nedostatku financí. Banky se spíše potýkají s úbytkem úvěrovatelné poptávky podniků, jež je ale logickým důsledkem panující recese a stále poměrně nejistých ekonomických výhledů.

Jaký vidíte prostor na českém trhu pro menší banky, zejména z hlediska jejich přínosu pro podnikatelské subjekty?

Studie konkurenceschopnosti finančního trhu v ČR, kterou jsme realizovali před rokem, potvrdila, že uvnitř bankovního sektoru panuje ostrá, zvyšující se konkurence. Celkově platí, že z dlouhodobého hlediska se spíše snižuje podíl 4 velkých bank na trhu, a to právě ve prospěch menších a středních bank, a také platí, že mnohé malé banky dynamicky dorostly již do pozice středních bank. Na konkurenčním prostředí se ale podílejí i velké banky novými produkty a komplexností služeb. Pro podnikatelské klienty je situace na trhu z pohledu výše sazeb z nových úvěrů velmi příznivá. 

Pro letošek Česká bankovní asociace odhaduje nulový růst české ekonomiky, přičemž odhady bankéřů jdou údajně pesimističtější než odhady ministerstva průmyslu. Který sektor bude nepříznivou hospodářskou situací nejvíce zasažen?

Momentálně pracujeme na aktualizaci naší prognózy, ale hlavní závěry se měnit příliš nebudou. Oživení růstu očekáváme ve druhé polovině roku, bude nicméně sektorově opravdu nevyvážené. Dařit by se mohlo/mělo exportně orientovanému průmyslu – především však tomu zaměřenému na trhy mimo EU. Krizí prochází především stavebnictví, ale i některá další průmyslová odvětví se budou potýkat s poklesem poptávky, a to včetně pro nás klíčového automobilového průmyslu na evropských trzích. Co se týče stavebnictví, vedle útlumu bytové výstavby vlivem recese a poklesu poptávky se projevuje především pokles u inženýrských staveb kvůli úsporným opatřením vlády, problémům s čerpáním fondů EU apod.

Kdy se podle bankéřů začne hospodářská situace konečně zlepšovat a co toto zlepšení nastartuje?

Zlepšení stále očekáváme v druhé polovině tohoto roku, byť zde existuje několik vnějších i vnitřních nejistot. Celoročně kladný růst pak očekáváme v roce 2014. K obratu by, kromě čistých exportů, měly přispět jak investiční výdaje, tak i určité oživení u spotřeby domácností.

Jsou nějaké novinky v oblasti úvěrování podnikatelské činnosti v zahraničí?

Banka se bude vždy snažit podpořit svého klienta v zahraniční expanzi, jestliže bude projektu věřit a bude jej považovat za úvěrovatelný. Záleží však na teritoriu. Velký význam má státní podpora exportu v podobě pojištění ze strany státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Zde totiž již několik let fungují dva produkty pro pojištění investic (a úvěru na financování investic) českých právnických osob v zahraničí. Banky jsou připravené takové projekty podpořit nabídkou financování. Vedle toho nabízejí banky širokou škálu produktů k podpoře svých klientů při exportu – od klasických nástrojů trade finance až po středně a dlouhodobé exportní úvěry. Z novinek mohu jmenovat např. systém dorovnávání úrokových rozdílů, jehož konečné zprovoznění je i díky podpoře ČBA nyní schvalováno v Poslanecké sněmovně. Systém umožní odstranit jednu z překážek konkurenceschopnosti tuzemských exportérů a umožní jim nabídnout se svým exportem i financování s fixní úrokovou sazbou po celou dobu čerpání a splatnosti daného exportního úvěru.

Co si vy osobně myslíte o nové exportní strategii definované loni Ministerstvem průmyslu? Není zaměření na politicky nestabilní země v konečném důsledku mnohem rizikovější, než závislost exportu na zemích EU?

Snaha o větší diverzifikaci českého exportu je potřebná, nicméně by bylo velkou chybou opouštět stávající trhy. To se nám v minulosti již vymstilo. Vyvážejme všude, kam to umíme, a postupně se učme vyvážet i jinam. Vše v konečném důsledku závisí na schopnosti exportérů uplatnit své výrobky a služby na nových teritoriích, vytvoření potřebných kapacit, týmů jazykově vybavených lidí znalých teritoria apod. Je nutné si uvědomit, že se bude muset často jednat o dlouhodobou přítomnost/aktivitu v často již velmi konkurenčních a konkurencí „obsazených“ teritoriích.

Co se děje na poli nové či připravované legislativy EU v oblasti bankovnictví a jak se tato legislativa projeví na českém trhu?

Z Evropské unie se na nás postupně valí celá smršť legislativních návrhů, které jsou v různém stádiu připravenosti, nejsou vzájemně provázané a jsou často přijímány pod politickým tlakem bez dostatečné kalibrace. Nejzásadnější z nich je nové nařízení o kapitálových požadavcích, jež je nyní těsně před schválením a platit by mělo od ledna nebo července příštího roku. Výrazným způsobem se dotkne prakticky všech oblastí bankovního podnikání – vedle požadavků na kapitál upravuje nově i požadavky na likviditu, pákový poměr a mnoho dalších oblastí. České banky jsou na nové podmínky naštěstí velmi dobře vybaveny.

Vedle této směrnice a nařízení je v různém stádiu obrovské množství iniciativ a návrhů: EMIR, MiFID, směrnice o ozdravení a řešení problémů bank, o pojištění vkladů, směrnice a nařízení v souvislosti s bankovní unií, směrnice o hypotékách, regulace ke strukturálním změnám v bankovnictví, revize směrnice o platebních službách na vnitřním trhu a mnoho dalšího.     

Co byste za bankéře vzkázal českým průmyslníkům pro rok 2013?

Věřím v obrat v ekonomickém vývoji během tohoto roku. Tuzemské banky jsou stabilní, dostatečně kapitalizované a dobře vybavené zdroji a chutí Vás dále podporovat.

Děkuji za rozhovor

COPYRIGHT 2012 businessleader.cz - Zpravodajský portál průmyslu a obchodu. ALL RIGHTS RESERVED
Vydává: Media Developments, s.r.o. | Email: info@businessleader.cz